Jak jsme zjistili, že čekáme miminko/ka?
V mých představách jsem si vždy myslela, že to bude takový to mega wow překvápko pro partnera. :D
Že si na tajňačku počůrám test a pak mu to velkolepě řeknu...
Vše bylo jinak :D
Vzhledem k tomu, že jsme miminko chtěli, tak Marek od začátku chtěl být u prvního testu se mnou. :)
Což jsem absolutně chápala a jsem za to vděčná, ale přiznám se, byl to na mně tlak, přišlo mi, že kdybych si test dělala sama, tak zklamu jen sama sebe a né ještě jeho...
A navíc mi vzal vítr z plachet s velkým překvápkem :D
Jak to tedy bylo?
Věděla jsem, na jakém principu fungují těhotenské testy, takže jsme byli domluvení, že první uděláme 11.10.2020, nicméně jsem také věděla, že je to poměrně brzy a že test nemusí ukázat vůbec nic...
Měl to být den prvního dne mé menstruace. :)
Byla neděle, test jsme chtěli dělat hned ráno... ale poslední dny jsem vstávala opravdu několikrát za noc a chodila čůrat :D (myslela jsem si, že to mám ze šípkového čaje... teď už vím, že to byly první signály, že jsem těhotná).
Vstala jsem tedy opět dost brzy a věděla jsem, že Marek bude ještě minimálně hodinku spát. Budit ho mne nenapadlo.
Ten den jsem vůbec neměla chuť dělat si test, zmocnil se mne obrovský strach. Připadala jsem si totiž úplně normálně a nepozorovala jsem na sobě vůbec žádné změny, navíc všechny příznaky těhotenství mi přijdou stejné jako ty premenstruační, takže to, že jsem přes den spala a měla chuť na sladký nebylo úplně jasný znamení.
Mára se nakonec vzbudil docela pozdě, já dostala chuť na palačniky, tak jsme si je udělali, vzali si je na gauč a pustili si na promítačce pohádku...
Takže opravdu krásné pohodové nedělní ráno. :D
Pohádka byla u konce a Marek začal o TOM papírku...
Měla jsem radost a zároveň strach, protože jsem si opravdu nepřipadala těhotná... :D
Nicméně chtělo se mi čůrat a vlastně jsem byla ráda, že bude se mnou.
Čekala jsem tedy, že test bude negativní, a proto jsem byla docela napružená, naštvaně jsem počůrala papírek a nedošlo mi vůbec, že jsem Markovi nevysvětlila co co znamená...
Než jsem stihla spláchnout začaly se vybarvovat obě čárky, mně začalo polívat horko, štěstí, nadšení, naděje a ohromné překvapení :D
Marek nechápavě koukal, když jsem se musela opřít o záchod a začala jsem nahlas dýchat, tak mu začalo docházet, co se vlastně děje...
Prodýchala jsem to a řekla mu "Vypadá to, že čekáme miminko"
Odebrali jsme se z koupelny zpět na gauč a koukali neustále na papírek... Přišlo mi to nádherné, tak nám se to asi povedlo!
Test byl zatím dost slabý, ale ta čárka tam byla :D což jsem předtím nikdy na testu neměla...
A co teď? :D
O moc jistější jsme si tedy vlastně nebyli :D já tomu furt nemohla uvěřit... vždyť mi NIC není :D kde jsou nějaký ty příznaky? :D
Chtěla jsem Markovi na netu ukázat tzv. ducha tedy lehkou čárku na testu a zabloudila jsem na nějaký mateřský portál :D tuším modrej koník a to byla má první mega chyba :D protože tam na mne vykoukla věta, že to také může znamenat cystu na vaječníku ... Takže jsem se bála, že to může být i to... ale pak jsem usoudila, že je to blbost a snažila se to dostat z hlavy. :D
Druhý den ráno jsme šli testovat znovu a to už byla čárka opravdu o dost výraznější...
Pak jsme jeden den vynechali a ve středu udělali ještě další test tentokrát od jiné značky a ten mi přišel zase slabší. (byl to Dr. Max a z recenzí není tak citlivý jako mamatest, který jsem měla před tím).
Po 3. testu jsem se už začala zžívat s tím, že jsem tedy nejspíš opravdu těhotná a pokud vše půjde krásně, tak se nám za 8 měsíců narodí děťátko/ka.
Na neděli, tedy týden po vynechání menstruace jsme si naplánovali takový finální test :D tentokrát takový ten velký plastový, takovej oslavnej. :D
V neděli jsem vstávala na čůrání v noci už asi 4x a to už jsem tedy věděla, že ze šípkového čaje není, navíc mne začali pobolívat prsa, takže už jsem začala věřit, že je TO opravdu tady.
Vstala jsem v 5:50 s tím, že už fakt musím čůrat, Marek se ochotně zvedl a šel se mnou... počůrala jsem test, dala mu ho podržet a než jsme stihli dojít do ložnice, bylo to jasný. :D
Dvě zářivé čárky byly víc než jasné. :D
Vždy když jsem si tyhle momenty představovala, tak jsem si myslela, že mne úplně zaplaví slzy a budu brečet a tak... :D ale nenapadlo mne, že těm papírkům nebudu věřit :D
Byla jsem z toho dost zmatená, tak kde je ten "Jinej stav" vždyť já se cítím úplně normálně :D... Jooo občas si přes den pospím, ale to mi nepřijde nic tak zřetelného, já si představovala, jak ze dne na den budu mít prsa o číslo větší, začnu zvracet, spát se stoje, jíst vše na co přijdu ... a ono to přišlo takhle jemňounce se sotva znatelnejma signálama, který člověk musí luštit...
Co dodat, buď to teprve přijde a nebo je to zkrátka zlatíčko už teď. :) Posledních pár dní cítím neskutečné štěstí a lásku. <3
Věřím, že mi ji posílá děťátko a my ho už teď z celého srdce oba milujeme. <3
